Recyklace PET láhví však naráží na problém, že tyto obaly nebývají vratné. Z tohoto důvodu se také hledají legislativní cesty řešící způsob, jak dostat použité PET obaly zpět k recyklaci. Jednou z cest, která je v poslední době podporována legislativními kroky, je přenesení zodpovědnosti za tyto obaly na jednotlivé výrobce. V některých státech je dokonce vyřešen prodej vratných PET láhví. To však s sebou přináší i další nevýhody. Kvůli opětovnému plnění (uvádí se i 15 cyklů, zatímco u skleněných obalů docházelo k obměně i po 40 cyklech) je nutné, aby na výrobu těchto PET láhví bylo použito více materiálu, což s sebou nese větší ekonomickou i energetickou náročnost. Hmotnost těchto vratných obalů se pohybuje u láhve s obsahem 1,5 litru okolo 130 g, zatímco u nevratných obalů je to pouze okolo 40 g.

 

Postupů recyklace v současnosti existuje hned několik. Rozlišujeme zde mokrý proces, suchý proces, a také chemickou cestu. U suchého recyklačního postupu se při zpracování nepoužívá voda ani rozpouštědla. Metoda, která také bývá označována jako „Dry Cleaning System“, využívá účinek tření v procesu mletí za sucha, kombinovaný se vzdušným tříděním. V technologickém postupu dochází nejprve k roztřídění, odstranění uzávěru a popřípadě vylití zbytků obsahu. V následujícím kroku se PET láhve rozsekají na malé kousky, jež pak procházejí čistícím separátorem. Po tomto zpracování dalšími technologickými kroky vzniká tavenina, kterou lze dále zpracovávat.

 

Nejrozšířenějším způsobem recyklace PET materiálů je využití mokré metody. Na tento technologický postup dodává zařízení celá řada firem. Po nezbytném třídění materiálu dochází nejprve k mletí láhví společně s vodou, po němž je materiál přiveden do frikční pračky, kde dochází působením frikční energie k rozvláknění etiket na celulózu a také k rozpuštění většiny lepidla. Celá směs vytvořená ve frikční pračce prochází přes tzv. pneumatický rozdružovací stupeň, kde se odděluje voda s nečistotami od zbytků PET láhví. V dalších krocích dochází k opětovnému praní a roztřídění, následně jsou rozemleté kusy láhví odstředěny a vysušeny horkým vzduchem. Takto připravený materiál je dopraven do regranulačního zařízení.

 

Posledním typem je recyklace chemická, sloužící k depolymerizaci PET láhví zpět na základní složky, z nichž PET vzniká. Tento druh recyklace je výhodný především u materiálů, které jsou značně znečištěny.

 

V České republice se recyklací odpadních PET láhví zabývá především firma Silon, která využívá mokrý způsob. Tato firma zpracovává PET obaly na vlákna, jež částečně spotřebovává v textilním průmyslu na výrobu rouna, zbytek pak dodává dalším odběratelům. Kapacita této společnosti je však v poměru k počtu uvedených obalů na trh poměrně malá. Představuje totiž přibližně 17 % z celkové produkce PET láhví, kterých je ročně u nás prodáno přibližně 35 000 tun. Z výše uvedeného vyplývá, že více jak 80 % všech PET láhví neprochází recyklací a končí v komunálním odpadu.