Člověk je hlavně z vody

Milan Koukal (17. 12. 2004) 

Víte, že– poněkud nadneseně řečeno – vám vaše tělo už tak zcela nepatří? Právě se o to postarala mocná počítačová firma Microsoft.

Americký patentový úřad jí patentem číslo 6 754 472 potvrdil lidské tělo jako vodič dat a přenašeč elektrického napětí.
Čerstvé převratné změny týkající se tělesné schránky však zdaleka nekončí: Přední badatelé pracující na Projektu lidského geonomu chtějí brzy oficiálně oznámit úžasný vědecký objev: Člověk má v sobě genetický kód neznámé formy mimozemského života! A do třetice: Vědci už téměř dokážou přečíst lidský genom a tak mohou úspěšně zasahovat do genetické informace, kterou si každý z nás přinesl na svět díky DNA. 
V ní mají být tři miliardy rozmanitých chemikálií. Z nich dosud identifikovali 93,5 procenta. To vše souvisí i s tím, že tělo je jakousi stále pracující chemickou továrnou, kde dominuje voda.

Stovky nejlepších vědců z celého světa zapojily svoje zkušenosti do gigantického projektu , který chtěl rozluštit genetickou informaci člověka. Dokončení teď – jak významem, tak finančními náklady- přirovnávají k prvnímu přistání člověka na Měsíci.

Šok: Hořčice má více genů než lidé!
Podařilo se prý odhalit většinu záhad kolem kompletního zápisu dědičných vlastností druhu Homo sapiens sapiens. Tak se zrodil lidský genom. Víme, že potomci po svých předcích dědí řadu vlastností. Každá buňka tak má v sobě uloženou kompletní informaci o vlastnostech celého organismu. 
Informace je zapsána v molekule DNA (kyseliny deoxyribonukleové). Bílkoviny zajišťují stavbu a funkci každé buňky a organismu jako celku. Obrazně si lze DNA představit jako podrobný stavební plán, podle kterého bílkoviny coby architekti staví dům (buňku) a město (lidský organismus).
V dílčím závěru výzkumu lidského genového komplexu dědičných vloh - genomu vědci stanovili roku 2001 počet lidských genů na 40 tisíc. Letos na podzim zveřejněná téměř kompletní mapa lidského geonomu vypracovaná mezinárodním konsorciem IHGSC, však ukazuje, že člověk má „jen“ 20 – 25 tisíc genů. Přitom v genomu hlísta bylo identifikováno 19 000 genů, rostlina Arabidopsis thaliana, příbuzná naší hořčice, jich má dokonce 27 tisíc!
„Naštěstí se kvality lidského těla neodvíjejí jen od délky seznamu jeho genů. Hlavně jde o to, jak příroda s geny pracuje,“ upozorňuje spoluautor studie Eric Lander.
Geny se mohou zvrhnout
S tím však souvisí nejen úspěchy, ale i problémy. Rozbor genomu odhalil řadu genů, jejichž porucha (změněná struktura) způsobuje různá onemocnění. Tak se dá zdědit například i zhoubná choroba. O to více vzrůstá význam výzkumů, které umožňují v četných případech škodlivý gen odstranit. Bohužel, u mnoha nemocí – zejména tzv. multigenních (způsobených poškozenou funkcí hned několika genů) musí vědci zatím neznámé škodlivé geny identifikovat. K tomu má pomáhat právě poznání genomu. 
Při léčení závažných nemocí může napomoci i další zásadní objev, který se týká nervového a imunitního systému. Ještě koncem 20: století byly oba tyto systémy považovány za nezávislé, funkčně a biochemicky odlišné, Nervový systém se jevil jako pevněji organizovaný, imunitní systém jako reaktivnější. V současnosti však vědci na buněčné a biochemické úrovni s překvapením zjišťují, že tyto systémy spolu souvisejí způsoby, které si dosud nedokázali představit.

Převažuje v nás vodní živel
V našem těle, které z valné většiny tvoří rozmanité podoby vody, se neustále dějí děje, které často připomínají zázrak. Pojďme se tedy za tajemstvími některých záruk života podívat.

Mozek:
Mozek sice máme plný vody (až z 80 procent), ale.tvoří nejvyšší seskupení vyšších a nejvyšších nervových ústředí. Celková délka nervů je 150 000 km! Mozek představuje asi padesátinu celkové hmotnosti těla, ale využívá více než 1/5 veškeré energie organismu. Jeho šedá kůra mozková by po rozvinutí pokryla podlahu místnosti o ploše 20 m2. 
Nad tímto nejdůležitějším orgánem si vědci namáhají mozky již 150 let, avšak dosud nemají 
v mnoha věcech jasno. Nedávno se třeba zjistilo, že nervová vlákna (neurony) s rostoucím věkem neumírají, ale stále se obnovují. V roce 2004 vědci ze Stanfordovy a Oregonské univerzity (USA) porovnáváním snímků mozku, pořízených metodou magnetické rezonance, dospěli k přesvědčení, že lidé dokážou silou vůle „zablokovat“ myšlenky stejným způsobem jako zastavují nechtěné konání. Mozek průměrného člověka uchovává tolik informací jako kupříkladu 20 000 průměrně velkých slovníků,

Srdce:
Naše srdce (cor) se podobá pumpě, která pohání krevní oběh. Srdce normálního člověku vydá za život 2, 5 miliardy úderů. Dospělý muž má asi 4 – 6 litrů krve a žena 4 – 5 litrů. Zhruba stotisíckrát za den se srdce naplní krví, kterou pak vypuzuje do krevního oběhu. Za den tak přečerpá tolik tekutin, které by naplnily nádrž o objemu 10 tisíc litrů, což je náplň autocisterny. Samozřejmě se to týká dospělých jedinců. 
Kdyby se množství energie, kterou srdce takto každodenně vyvine, dalo využít k létání, každý den bychom vyletěli až do výšky 300 metrů. Celkový výkon lidského srdce během sedmdesáti let života je takový, že by dokázal vytáhnout lokomotivu až na nejvyšší evropskou horu Mont Blanc (4 807 m).

Krevní oběh:
Kdybychom spojili cévy našeho těla, měřily by 96 000 km,čímž by více než dvakrát obkroužily naši planetu. Touto cestou proudí životodárná krev – složitá směs tekutin, chemických látek a buněk. Většinu krve tvoří tekutá krevní plazma, která sestává hlavně z vody.Jediná kapka krve obsahuje 250 milionů červených krvinek, které přenášejí kyslík. Dále je v ní 300 tisíc bílých krvinek -ochránců organismus před nemocemi. Kdyby se krev chovala jako běžná voda, při poranění by brzy vytekla z těla ven. Tomu naštěstí zabraňuje bílkovina fibrinogen.

Ledviny:
Hlavním úkolem je filtrovat krev a odstraňovat nadbytečnou tekutinu. K tomu nutně potřebují produkovat různé hormony. Uveďme alespoň renin, který se současně účastní i řízení krevního tlaku. Ledvinovým hormonem je také erytropoetin, který stimuluje vznik a vývoj nových červených krvinek v kostní dřeni.
Ledviny více než třicetkrát za den filtrují krev, která putuje naším oběhovým ústrojím. U normálního dospělého člověka jimi za den proteče asi 170 litrů. Odpadní látky zas přecházejí do dvou milionů mikroskopických trubiček tenčích než vlas. Za celý život vymočíme 41 tisíc litrů, což by zaplavilo fotbalové hřiště. Ledviny také regulují obsah solí a vody v našem těle.

Játra:
Játra (hepar) -největší žláza v těle obratlovců - vylučují žluč, která v trávicím ústrojí pomáhá rozkládat tuky z potravy. Vedle zajišťování látkové výměny a přeměny nám játra prokazují i mnohé jiné služby: podíl na hospodaření s tuky, cukry, aminokyselinami, vitaminy, hormony a stopovými prvky. Vytvářejí většinu srážecích krevních faktorů nezbytných pro život. Přemísťují a chemicky mění léky, alkohol a jiné látky, které mohou být pro tělo velmi škodlivé.
Dospělý člověk věnuje za život jídlu přes 50 tisíc hodin. Spořádá přitom asi 30 000 kg potravin, což je hmotnost šesti slonů.

Plíce:
Naše plíce (pulmo) se tvarem nejvíce podobají nafouknuté mořské houbě Zásluhu na tom mají plicní sklípky. Při rozprostření by pokryly tenisový kurt. Při každém nádechu nám do plic vniká vnější vzduch a kyslík z něj přechází do krve. K tomu, aby plíce pro tělo získaly co nejvíce kyslíku, potřebují pro styk se vzduchem maximální plochu; tu zajišťují plicní sklípky.
Když v poklidu sedíme, dýcháme asi třináctkrát za minutu. Při vdechu a výdechu vzduch prochází nosními dutinami rychlostí asi 8 km/hod. Ovšem při prudkém kašli vystřelí rychlostí povolenou na dálnici - 130 km/hod., někdy i více. To platí zejména o kýchání, kdy se tělo podvědomě brání (na rozdíl od kašle jen pomocí horních cest dýchacích) možné infekci. Nedávno při něm vědci změřili rychlost přes 170 km/hod!

Co všechno může naše kůže?
Kůže roste současně s tělem. Nejsilnější je na zádech – až 0,5 cm, nejjemnější na očních víčkách. Průměrný člověk ročně ztratí 4 kg šupinek odumřelé kůže a vypadne mu až 30 000 vlasů. Na povrch pokožky ústí potní žlázy. Pot, jako chemická sloučenina, slouží především k ochlazování těla. Normální osoba vypotí asi 0,3 litru za den, při vyšší teplotě 
a vlhku však až 2,5 litru. Jakmile si člověk zakryje 1/3 své pokožky látkou, která ucpe póry, zemře, protože nebude schopen vyloučit dostatečné množství škodlivých látek.
Kůže je důležitá i pro americký patent, uvedený v úvodu článku. Podle něj kůže slouží jako vodivé médium pro střídavý i stejnosměrný proud, který je dodáván prostřednictvím elektrod. Zařízení, která mají být tímto způsobem napájena, se na pokožku připojují dvěma elektrodami.
Jako vhodné zařízení Microsoft ve svém patentu uvádí reproduktory, hodinky, displeje či klávesnice. Microsoft zatím tvrdí, že aktuálně nemá pro patent konkrétní využití, takže jde spíše o pojistku typu „co kdyby“. Podle závěrů čerstvých výzkumů v asi 100 miliardách nervových buněk, které máme v těle, kmitají elektrické impulsy rychlostí 300 km/hod.
(Ostatně, i u nás byly kdysi televizory, kde se kanály přepínaly kontaktem dvou prstů na ovládacím panelu.)

Nanotechnologie, kmenové buňky…
Ještě větší rozruch než zmíněný patent v USA vzbuzuje tamní zákaz využívat kmenové embryonální buňky.z embryí. Z takto získané „neutrální“ buňky by se dala nahradit libovolná postižená tkáň apod. To má zelenou ve Velké Británii a jiných zemích, příznivý vývoj je i v ČR. Letos na podzim takovou perspektivu dokonce posvětil i sám papež.
Velkou nadějí, všeobecně přijímanou, je rozvoj nanotechnologie. Tým holandských výzkumníků před pár měsíci dokázal, že DNA má zvláštní elektrické vlastnosti a může pracovat jako malinký elektrický drát. Vědci umístili malý fragment DNA (dlouhý 20 nm - nanometrů) mezi dvě elektrody. Aplikací napětí na elektrodách mohli změřit, zda elektrický proud prochází přes DNA molekulu. Pokus se zdařil – a vytvořil další šanci pro lidské tělo.

více zajímavých článků od pana Koukala na 21stoleti.cz/author/21-stoleti/

zdroj: 21stoleti.cz/2004/12/17/clovek-je-hlavne-z-vody/